Aktuality

Jih Evropy dál sužují rozsáhlé požáry, které si vyžádaly oběti i evakuace tisíců lidí. Současně padají teplotní rekordy, například na Slovensku meteorologové nově potvrdili historické maximum 41,3 °C. Odborníci upozorňují, že extrémní vedra se stále častěji promítají i do života ve městech, která se přehřívají výrazně více než okolní krajina. Jsme na podobné projevy počasí připraveni a čekají nás taková léta častěji? O tom v pořadu Headline hovořila moderátorka Barbora Šimková s Pavlem Zahradníčkem. Rozhovor je k dispozici na webu TN.nova.cz zde.

V následujících dnech se na většině území republiky rozšíří nejvyšší stupeň sucha. Stav půdy na Moravě a v části Čech podle portálu Intersucho překračuje takzvaný „bod vadnutí“ — vláhy je v krajině tak málo, že rostliny umírají a už ani následný přísun vody je nezachrání. „Taková intenzita sucha není obvyklá,“ zhodnotil pro Deník Referendum situaci Pavel Zahradníček. V referenčním období 1961—2015 se srovnatelné sucho vyskytovalo jen výjimečně. Epizody sucha podle Zahradníčka k naší krajině sice patří, ale v důsledku změny klimatu jsou delší, intenzivnější a nastávají i mimo letní měsíce. Více zde.

Podmínky pro vznik vlny extrémních veder, která v západní i střední Evropě v minulých dnech přepisovala teplotní rekordy, se na severní polokouli chystaly už od jara. V teplejším evropském klimatu se postupně rozvíjelo sucho a jihozápadní Evropa a severní Rusko, včetně severozápadní Sibiře, trpěly výrazně nadprůměrnými teplotami. V Evropě byly teploty také nadprůměrné a společně s nedostatkem srážek vznikla situace téměř neustálého skrytého nedostatku půdní vlhkosti, jak popisuje klimatolog Aleš Farda pro ČTK zde. O tématu také mluvil pro Český rozhlas a celý rozhovor je k dispozici v archivu Radiožurnálu zde.

Prožili jsme sérii nezvykle horkých dní a nocí, které možná vás nebo vaše blízké hodně vyčerpali a potrápili. Ale většina lidí se z toho rychle vzpamatuje a zapomene jako na takovou epizodu či výchylku z běžného léta. Problém je, že podobné a leckdy i delší epizody budou i v našich zeměpisných šířkách častější a intenzivnější. A lépe je zvládnout zdaleka není úkol jen pro jednotlivce. Je to výzva pro obce, různé organizace, společnost a politiky, kteří by měli nabízet řešení podobně jako v případě povodní i jiných krizových událostí a stejně tak řešit příčiny.

Hostem Štěpána Sedláčka v podcastu týdeníku Respekt byl i Pavel Zahradníček, který mluvil o horké vlně, jež se prohnala Evropou, o opomíjených zdravotních rizicích a o vlnobití veder zesilovaném změnou klimatu. Podcast je k dispozici v archivu týdeníku zde.

Od čtvrtka se v Česku začne výrazně oteplovat a teploty budou překračovat hranici 30 °C. O víkendu by dokonce mohly dosahovat až 35 °C.

❗Očekáváme tak přibližně čtyřdenní horkou vlnu, která by měla během úterý skončit v souvislosti s očekávaným ochlazením.

Jak moc je aktuální vlna veder v Evropě způsobena právě klimatickou změnou? Je to hlavní faktor těchto vysokých teplot? Miroslav Trnka situaci komentoval pro CNN Prima News.

Popisuje, že i když jsou výkyvy teplot běžné v různých částech roku a není to nic neobvyklého, je současně potřeba říct hned druhým dechem, že globální klima se oteplilo v průměru asi o 1,3 °C oproti předprůmyslovému období. To pro Evropu znamená oteplení mezi 2-4 °C, v některých částech Evropy, zejména na severu i mnohem víc. Takže my činíme to naše klima vhodnější pro výskyt teplot, které překračují určitou prahovou hodnotu. Celý rozhovor je k dispozici v archivu televize zde (odvysílán byl v čase 12:04:49 - 12:07:50 hod.).

Tropické počasí udeřilo na Evropu včetně České republiky. Když se zkombinuje dlouhý den, jasné počasí a relativně suchá krajina, teploty se začínají šplhat k vysokým hodnotám, vysvětluje Miroslav Trnka v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál. Celý si ho můžete vyposlechnout v archivu rozhlasu zde.

„Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem s tempem oteplení o 0,56 ºC za dekádu v posledních 30 letech,“ stojí v úvodu letošního vydání zprávy o stavu klimatu v Evropě, zpracované oddělením ECMWF evropské služby Copernicus a Světovou meteorologickou organizací (WMO). Co to ale znamená? A jak je na tom Česko? Více v článku seznamzpravy.cz zde.

Čím je městské klima tak specifické? Jak se liší od okolní krajiny a je to vůbec poznat? Nejen o tepelném ostrově města mluvil Pavel Zahradníček pro ČT24. Celý díl s rozhovorem je dostupný v archivu ČT zde (stopáž 24:28–34:40).

Vedra ohrožují nejden lidi ale taky světovou produkci potravin, upozorňují ve společné zprávě Světová meteorologická organizace a Organizace pro výživu a zemědělství OSN. Zdůrazňují hlavně důsledky pro zemědělství a apelují na zavádění řešení. Od šlechtění plodin po lepší systémy včasného varování. Právě toto téma rozebíral v pořadu ČT Studio ČT24 Pavel Zahradníček. Rozhovor je k dispozici v archivu ČT (stopáž 1:51:44 až 1:57:22)

Zvyšující se riziko horkých vln přináší i vyšší riziko pro zemědělce. Fenomén, který byl v Česku ještě v 80. letech minulého století prakticky zanedbatelný, nabírá na síle. Zatímco dosud se objevuje převážně v nížinách, do budoucna klimatologové na základě modelů předpokládají, že se bude ve značné míře týkat i středních poloh, jak uvedl pro ČTK Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe a Českého hydrometeorologického ústavu. Více se dozvíte na webu asz.cz zde.

Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR byl hostem Polední publicistiky Radiožurnálu. Odpovídal i na to, nakolik se na nynější vlně veder v Evropě a nových teplotních rekordech podílejí změny klimatu? Rozhovor je v archivu ČR k dispozici zde.

Evropa zažívá extrémní červenec. Vlny veder lámou teplotní rekordy, lesní požáry trápí řadu oblastí a silné bouřky působí rozsáhlé škody. Extrémní projevy počasí potvrzují rostoucí vliv klimatické změny. Podle klimatologů se budou podobné výkyvy počasí objevovat častěji.

„Čím více se klima otepluje, tím častěji překračujeme určité prahové hodnoty – třeba 30 °C. Na jižní Moravě jsme dříve mívali kolem deseti tropických dnů ročně, dnes je to 2,5násobek,“ vysvětlil pro ČTK Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Informace shrnuje i portál Novinky.cz zde.

Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR varuje, že do budoucna bude horkých vln v létě přibývat a zaměstnavatelé na to budou muset reagovat. „Provozy se budou muset přizpůsobit a chránit pracovníky před nadměrným vystavením slunečnímu záření a teplotnímu stresu. Týká se to všech profesí, které pracují venku, ať už se bavíme o zahradnících, lesnících, zemědělcích, zaměstnancích ve stavebnictví, a zvláště těch, kteří pracují na stavbách dopravní infrastruktury." Více se dočtete na portálu iDnes.cz zde.

Miroslav Trnka pro ČT 24 v pořadu Studio 6 popisuje náš nový projekt Vlny veder. Rozhovor je v archivu televize dostupný od zde, časově od 01:25:12 .

Riziko horkých vln (počasí s velmi vysokými teplotami trvající více dnů) roste a jejich výskyt úzce souvisí i se suchem. Vzájemně se ovlivňují a mají negativní dopad jak na vodní režim v krajině, tak na stav vegetace, zemědělskou produkci a také lidské zdraví. Spustili jsme proto nový projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Situaci na území střední Evropy již monitorujeme na webu Clim4cast.

Více v tiskové zprávě AV ČR přibližuje Miroslav Trnka a Pavel Zahradníček zde. Informace podávají i České noviny zde.